Video Recordings

Pronominální enklitika ve staré češtině vykazovala mnohem větší slovoslednou variabilitu, než je tomu v současné češtině. Vyskytovala se za první syntaktickou frází, uprostřed klauze nebo na jejím konci v adjacentní pozici u slovesa, případně uprostřed klauze v  tzv. izolované pozici. Předpokládáme, že jedněmi z významných faktorů, které by mohly mít vliv na slovosledné chování těchto jazykových jednotek, jsou a) délka první syntaktické fráze v klauzi, b) délka klauze. V příspěvku budou prezentovány výsledky následujících hypotéz: 1) čím je delší iniciální fráze klauze, tím je menší pravděpodobnost, že se enklitikon vyskytne za touto frází; 2) čím je delší klauze (měřeno v počtu syntaktických frází), tím je menší pravděpodobnost, že se enklitikon vyskytne za první syntaktickou frází klauze. Hypotézy byly testovány na jazykovém materiálu Bible olomoucké a litoměřicko-třeboňské a Bible kralické.