Valence reflexivních sloves a její zachycení ve valenčním slovníku VALLEX
Speaker:
Václava Kettnerová, Markéta Lopatková, Jiří Mírovský (ÚFAL MFF UK)
Abstract:
Jako reflexivní slovesa zde označujeme slovesa se slovotvorným morfémem se nebo si v lemmatu. K těmto slovesům náleží reflexiva tantum, tedy slovesa bez nereflexivního základového protějšku (např. smát se, stýskat si), slovesa odvozená slovotvornou reflexivizací od nereflexivních základových sloves (např. odlišovat se – odlišit se, povídat si) a dále slovesa, u nichž je reflexivum v lemmatu pouze fakultativní (např. končit (se), naříkat (si)). V příspěvku představíme zachycení jednotlivých typů reflexivních sloves ve valenčním slovníku VALLEX. Soustředíme se zejména na odvozená reflexivní slovesa, která vykazují oproti svým nereflexivním základovým protějškům (systémové i nesystémové) změny ve valenci a významu. Na základě těchto změn vymezujeme následující typy odvozených reflexivních sloves: dekauzativní reflexivní slovesa (např. kazit se ← kazit), autokauzativní reflexivní slovesa (např. nadchnout se ← nadchnout), reflexivní slovesa s tzv. partitivním objektem (např. ovládat se – ovládnout se ← ovládat – ovládnout), reciproční reflexivní slovesa (např. důvěřovat si ← důvěřovat), konverzní reflexivní slovesa (např. plnit se ← plnit) a deakuzativní reflexivní slovesa (např. tajit se ← tajit); poslední skupinu tvoří tzv. kvazikonverzní reflexivní slovesa, která mají systémový vztah k dekauzativům. U vymezených typů reflexivních sloves popisujeme změny v jejich syntaktickém chování s přihlédnutím ke změnám v jejich sémantice a dále ukazujeme jejich reprezentaci ve VALLEXu, včetně základních statistických údajů.